Když pominu krátké jízdy do práce a po městě, stal se 30. březen letošní první opravdovou vyjížďkou na kole. Před tím buď nebylo „rozumné“ počasí, nebo když bylo, dostaly přednost jarní práce na zahradě a kolem domu. Na letošní velikonoční víkend ale nejen „Noři“ avizovali slunné dny s teplotami přes 20 °C, a to už nevyjet byl by opravdu hřích.
Na Bílou sobotu jsem kolo zbavil prachu a promazal, posháněl přes zimu uložené cyklistické propriety a odpoledne hurá na to. Fakt je, že jsem se už opravdu těšil, zimní cyklo-půst už zaváněl absťákem a jak víme my zkušení a Maďaři, není krásnějšího pohledu na svět než ze sedla.
Na prvotní rozhýbání jsem zvolil oblíbenou trasu podél Třebůvky, tedy přes Linhartice a Radkov pod trnavský kopec a zpět přes Rozstání. Pro cyklistu „hoňáka“ je těch 20 km nejspíš k smíchu, ale pro mě jako „kochače“ to byl balzám na duši. Sluníčko, jarní příroda a k tomu pohyb vlastní silou, to prostě nemá chybu, pohoda pohodička. Snad jen ten saharský písek vysoko v ovzduší, trochu kalící výhledy do dálky, by mohl bránit udělení plného počtu hvězdiček. Na druhou stranu jsem si z vyjížďky rovnou přivezl proutky na žílu na pondělní mrskut, takže ten plný počet hvězdiček stejně dám.
Cyklosezóna byla zahájena, tak teď je víc a houšť 😊