Na naučných stezkách v okolí Svitav.
Už je to nějaký čas, když jsem se při přestupování na autobusovém nádraží ve Svitavách k ukrácení dlouhé chvíle začetl do naučně-informační tabule a zjistil, že i v okolí takového města jako jsou Svitavy, by možná mohlo být dokonce něco zajímavého 🙂 Na takto nabytý dojem jsem si vzpomněl, když jsem na počátku letošních prázdnin hledal vhodný cíl pro půldenní „rychlovýpravu“. Příručka „Pěšky Českomoravským pomezím“ i webové stránky nabídly dvě zajímavé naučné stezky, a to „Na pomezí Čech a Moravy“ a „K pramenům řeky Svitavy“. Obě vypadaly docela lákavě a navíc jsem dospěl k názoru, že je možné je spojit a absolvovat v jednom odpoledni. Dnem D se stalo pondělí 6. července 2009.
Naše autíčko jsme zaparkovali na svitavském autobusovém nádraží, kde začíná i „pomezní“ naučná stezka. Ta vede dále městem po silnici na Poličku s další zastávkou v parku Jana Palacha. Zde jsem byl poprvé a nutno připustit, že je to velmi pěkně upravené místo. Ze zdejších zajímavostí lze jmenovat např. památník Oskara Schindlera. Naučná stezka dále pokračuje podél poličské výpadovky na předměstí, míjí zahrádkářskou kolonii a směřuje poli směrem k lesům Javornického hřebenu. Po překročení železniční trati se napojuje na žlutě značenou asfaltku a táhlým stoupáním vystupuje na hřeben (fotomapa zde). Celá tato „nástupní“ část trasy je zdlouhavá a poměrně fádní. Několikrát jsme litovali, že jsme místo pěšky nevyrazili na kolech. Prvním zajímavějším místem je vyhlídka „U sv. Trojice“, ke které vede z hřebenu asi kilometrová odbočka. Otvírá se zde výhled směrem na obce Ostrý Kámen a Karle, je zde příjemné posezení a další z informačních tabulí. Mimochodem pěkně sepsané informační tabule této naučné stezky vypovídají zajímavým způsobem o historii osídlení a života v této oblasti. Důraz je samozřejmě položen na onu „hraničnost“ na pomezí Čech a Moravy. Pokračujeme dále po zelené značce a v oblasti „Na Stráni“ již nacházíme první hraniční kameny historické zemské hranice Čech a Moravy, jejíž je Javornický hřeben v oblouku k obci Kukle části. Asi desítka mezníků už od pohledu asi ledacos pamatuje, minimálně některé tam už jistě stojí po staletí. Nedávno musely být zasazeny do betonových „soklů“, neboť před pár lety se část z nich „ztratila“, aby byla po čase dohledána jako výzdoba soukromých zahrádek… tak vypadá úcta k historii po česku (no možná spíše po čecháčkovsku) v praxi! My si zkoušíme, jaké je to stát jednou nohou v Čechách a druhou na Moravě – tedy přímo fyzicky, neboť duševně je to pro nás „východočeské Moraváky“ vlastně stav běžný 😉
S česko-moravskou zemskou hranicí, která dělá na Svitavsku zřetelný výběžek do Čech, je možné se seznámit např. na této mapě z 19. stol. (území Moravy je naznačeno barevnějšími odstíny). Po tahanicích ve 13. stol. bylo totiž okolí Svitav přiřčeno olomouckému biskupství a tedy na Moravu. Našim historickým úvahám ale dělá rychlý konec změna počasí. Ke Svitavám se blíží očividně nepěkná bouřka a temnící obzor nás nutí rázně přidat do kroku.
Pokračujeme po zelené skrz obec Kukle až k místu napojení na modrou značku, tj. bodu „U pramenů Svitavy“. Zde začíná, resp. ve směru od Svitav končí, naučná stezka „Prameny Svitavy“, kterou jsme tak procházeli v podstatě pozpátku. Svitava nemá jeden hlavní pramen, ale vzniká v rozlehlé oblasti mokřadů a jezírek. Na turistické mapě sice jeden z pramenů zakreslen je (dle popisu by u něj měla být skála či balvan), ale značená cesta k němu nevede, nebo jsme odbočku k němu v kalupu před deštěm přehlédli. Škoda, „vrcholové foto“ u pramene Svitavy bychom si ten den za snahu určitě zasloužili. Naučná stezka dále pokračuje kolem Jezírka ke svitavským rybníkům Rosnička a Dolní až do Svitav. Zpátky k autu dorážíme po čtyřech hodinách chůze o půl sedmé. Za chvíli opravdu začíná vydatně pršet.
Závěrečné dojmy a postřehy. Na naučnou stezku „Pěšky Českomoravským pomezím“ bych se podruhé vypravil určitě raději na kole. Nejsem „dálkoplaz“ chodící kvůli našlapaným kilometrům, a těch nepříliš záživných mezi Svitavami a Javornickým hřebenem pár je. Po stránce faktografické je ale stezka velmi dobře zpracovaná a pro zájemce o historii regiónu určitě zajímavá. Co se týče NS „K pramenům řeky Svitavy“, lze se buď také projet nenáročným terénem na kole, nebo opravdu podniknout asi pětikilometrovou přírodovědnou procházku ze Svitav. Od cíle ale žádný zázrak nečekejte – pramen á la Labe nebo Vltava se prostě nekoná. Pozor také na v prospektech udávanou kilometráž, zejména u „pomezní“ stezky nám v reálu vycházelo víc. Ani značení stezek na předměstích není ideální a nějaká ta mapka s sebou určitě není od věci. Ale to víte, Svitavy, těžko očekávat něco dokonalého 🙂 I přes závěrečný přátelský rýpanec do sousedů ale svitavské naučné stezky k vidění jsou a neznáte-li je, navštivte je. Potom vám tento článek třeba pomůže.
Jessie
Původní komentáře k článku
(nový komentář vložíte dole pod textem)
Foto pramene Svitavy
Kdo by se přeci jen chtěl podívat na popisovaný pramen Svitavy kousek od Jezírka (včetně tzv. ďábelského kamene), který jsme na naší výpravě minuli, může např. na www.pastorek.cz. Mimochodem moc pěkné stránky party cyklistických nadšenců.
Jesiie, 22.9.2009, 10:46