Když jsem loni mluvil o Třeboňsku jako cykloturistickém ráji, málem nevím, jakým stupňovaným přívlastkem popsat oblast Lednice a Valtic. Dvojitý ráj? Zajímavé a pestré trasy pro kolo, minimální převýšení a když si k tomu přidáte pěší procházky po uvedených městech, Mikulově a vrších Pálavy, opravdu to nemá chybu! Pod velmi příjemným jarním sluníčkem odzkoušeno 27. dubna až 1. května 2024.
Poté , co jsme předloni započali s tradicí květnových cyklisticko-turistických prodloužených víkendů, byla v hledáčku i Lednice a okolí. Došlo na ni letos a byla to dobrá volba. I ubytování v Apartmánech Na Zahradách, které jsme vybrali „na první dobrou“, bylo perfektní.
sobota 27. dubna 2024
Navigace odvedla dobrou práci, a tak jsme do Lednice dorazili po celkem bezproblémové cestě autem asi o půl čtvrté. Po zběžném zabydlení jsme rovnou vyrazili do centra města a k zámku. Původně jsme chtěli jen tak trochu „nakouknout“ do zámeckého areálu, ale nakonec z toho byla procházka až k minaretu o délce asi 6,7 km. Opravdu jsme si to užívali, protože sobotou se studené aprílové počasí jak mávnutím proutku přehouplo rovnou do léta a v parku bylo opravdu krásně. A na rozdíl od letní sezóny minimum lidí.
neděle 28. dubna 2024
Dopoledne došlo na kolo. Jelikož dosavadní letošní nájezd nestál za řeč, začali jsme zvolna asi 15 km severovýchodním okruhem kolem Lednice. Byla na něm například známá umělá zřícenina Janův hrad, Stará Dyje, Lovecký zámeček, Apollonův chrám, Mlýnský rybník, vyhlídková věž a lednické lázně. Pořád bylo u čeho zastavovat, co fotit. A hlavně – téměř rovina, na rozjetí jak dělaná 🙂
Odpoledne jsme si řekli, že si toho kola ještě přidáme, a vyrazili tentokrát severozápadně a severně od Lednice. Zastavili jsme se ve vinařství AMONIT na řemeslnou zmrzlinu, okoukli nejdecký vodní mlýn, svezli se po Stezce Českem k Dyji a přes velký jez Bulhary přejeli na druhý břeh. V plánu bylo dále navštívit známý Obelisk (lidově „U facky“) a dokončit oblouk zpět do Lednice. Bohužel jsme dojeli jen k zamčené bráně obory místního zbohatlíka a Obelisk zpoza oplocení pozemku zahlédli jen z dálky 🙁 Při marném hledání nějaké díry v plotě jsme se vrátili zpět k jezu. Do Lednice jsme pak dojeli podél Zámecké Dyje, ale zase jsme aspoň zhlédli zajímavou výstavu soch z písku na okraji města. Nakonec z toho bylo neplánovaných 20 km, ale i tak jsme byli s odpolednem spokojeni.
pondělí 29. dubna 2024
Cyklistická výprava směřovala jihozápadně od Lednice. Nejprve jsme projeli podél dráhy mezi Prostředním a Mlýnským rybníkem k chrámu Tří Grácií a pokračovali lesy ke Kapli sv. Huberta. Další pěknou zastávkou byl zámeček Randez-vouz (Dianin chrám). Dále už se cesta svažovala vinicemi k Valticím, na jejichž okraji jsme si prohlédli zámeček Belveder. Valtice samotné nás příjemně překvapily úpravným náměstím a zajímavým zámkem. Po občerstvení jsme dále pokračovali jihozápadním směrem ke kolonádě na Reistně (asi jediný opravdový kopec na trase). Je to velkolepá stavba a dá se odtud během chvíle dojet pěšinou k rakouské hranice, což jsme samozřejmě využili. Je odtud pěkná vyhlídka přes rozsáhlé vinice. Při sjezdu do obce Úvaly jsme na chvíli zastavili u Muzea železné opony a pokračovali dál na Sedlec. Zde jsme se otočili zpět na východ a pokochali se vyhlídkou na největší moravský rybník Nesyt. Na cestě zpět kolem dalších rybníků jsme si ještě prohlédli Hraniční zámeček, Rybniční zámeček a některé z mnoha „bunkrů“ pohraničního opevnění. Celkem to dalo příjemných a zajímavých asi 35 km.
Jelikož byl ještě čas a chuť, přidali jsme si navíc podvečerní procházku (asi 4 km) po Lednici. Okoukli jsme, jaká piva vaří v místním pivovaru, obešli zámeckou jízdárnu a zadní trakty zámku, prohlédli jižní část zámeckého parku a došli až k místním lázním.
úterý 30. dubna 2024
Ráno jsme trošku pozměnili plán a rozhodli se pro kombinaci auto + chůze. Cílem se stal Mikulov a dominanty Pálavy.
Po příjezdu do Mikulova jsme si rovnou vyšlápli na Svatý kopeček (pěkné místo a nádherné vyhlídky). Po žluté jsme přešli do geoparku Turold (bývalý lom, jeskyně), a poté po červené přes Kozí hrádek do centra města. Jeho dominantou je rozsáhlý zámek s přilehlými parky. Nezdálo se, ale v součtu jsme po Mikulově nachodili asi 6 km. Pěkné město!
Z Mikulova jsme se autem přesunuli do nedalekých Klentnic, odkud se dá podniknout pěkný výšlap na Sirotčí hrad. Zřícenina na bílých vápencových skalách je zdaleka viditelná a zpětně jsou z ní zase krásné vyhlídky daleko do kraje.
Jednou z dominant Pálavy je zřícenina hradu Děvičky (Dívčí hrady), na kterou jsme po další přesunu autem vyrazili z Pavlova. Asi největší odměnou za výšlap do prudkého kopce je úžasný výhled na nedaleké Novomlýnské nádrže.
Na to, že úterý teoreticky mělo být tzv. odpočinkovým dne, jsme za teplého a slunného počasí nachodili systémem „z kopce do kopce“ asi 10 km a měli „pěkně uťapkané nožičky“ 🙂
středa 1. května
Ráno jsme opustili náš lednický apartmán a s celou bagáží se přesunuli do Dolních Věstonic. Dopoledne před návratem domů jsme si odtud ještě na kole objeli západní polovinu Novomlýnský nádrží. Trasa vedle z Dolních Věstonic do Brodu nad Dyjí, za ním jsme přejeli ústí Dyje a pokračovali na obec Pasohlávky. Neplánovanou přestávkou byla oprava píchlého zadního kola, ale to cyklistice prostě patří :-). Objeli jsme známý autokemp Merkur, po mostech přejeli ústí řek Jihlavy a Svratky, před Strachotínem uhnuli na hráz, vedoucí zpět do Dolních Věstonic. Když jsme dorazili k autu, tachometr ukazoval 27,7 km. Pěkná vyjížďka, pěkný den. Jistým hendikepem byl jen silnější vítr, který na rozlehlé vodní ploše zvedal poměrně velké vlny a nám někdy pomáhal a někdy holt zase ne :-). Ale zase ta panoramata, no posuďte sami.
Už na cestě domů a pak i nad fotkami jsme bilancovali. Za čtyři dny jsme našlapali téměř 100 km na kole a přes 20 km pěšky. Viděli a na vlastní kůži prožili další pěkný kout naší vlasti. Troufnu si mluvit za oba, určitě spokojenost. Hledáte-li turisticky atraktivní, ale přitom ne příliš fyzicky náročný „cyklo-terén“ (ta převýšení opravdu nestojí za řeč :-), lze okolí Lednice a Valtic jedině doporučit. Dávám „pět z pěti“ 🙂
Malý fotovýběr
