Bylo nebylo, dávno tomu, vycházel v našem středisku skautský časopis TŘESKAN…
V poslední době jsem několikrát při psaní článků a komentářů pro skautskou rubriku zmiňoval TŘESKAN a přitom jsem si uvědomil, že už ho zejména ti mladší nejspíš ani nepamatují. Vždyť od chvíle, kdy přestal vycházet, uplyne zanedlouho deset let! A tak jsem se rozhodl o tom napsat, neboť mám za to, že vzhledem k úloze, kterou tento náš skautský časopis v 90. letech sehrál, by neměl být tak úplně zapomenut. I proto, že těch cca 80 vydaných čísel mapuje činnost střediska v uvedené dekádě jako žádný jiný dokument a je dodnes cenným zdrojem informací, nápadů, názorů a poučení.
Myšlenka vydávat vlastní střediskový časopis se zrodila v převratném roce 1990, kdy se po „sametové revoluci“ naše tehdejší Pionýrská skupina gen. Sochora transformovala zpět do skautského střediska. V této hektické době nechyběl zápal lidí pro věc, ale zoufale se nedostávalo informací, co a jak „správně skautsky“ vlastně dělat. V lecčem vypomohli pamětníci krátkého skautského období 1968-1970, něco jsme „vytěžili“ ze starých skautský časopisů a příruček z téže doby. V z dnešního pohledu v neuvěřitelných technických podmínkách jsme přepisovali skautské zákony, sliby, stezky, pravidla závodů… a načerno je v zaměstnání reprodukovali na prehistorických rozmnožovacích strojích (opravdová kopírka byla ještě drahým luxusem) nebo pomalých a nekvalitních jehličkových tiskárnách. Asi zákonitě proto přišel nápad vše uvedené + zápisy ze střediskových rad, metodiku, zkušenosti apod. vydávat ve formě měsíčníku, který dostal pracovní název Věstník. A protože se tehdy lepší název nenašel, už u tohoto názvu pro první roky i zůstalo.
První Věstník vyšel v lednu 1991 v nákladu ani ne deseti kusů (jen pro vedoucí oddílů, střediska a na nástěnku). Jeho grafická úprava se dnes jeví zoufalou, ale tehdy to opravdu lépe nešlo. Psán byl na primitivním DOSovském textovém editoru a tištěn na devítijehličkové tiskárně přes samopropisovací papír. Přes všechny technické problémy (a nebylo jich málo) to pro nás byl oproti obyčejnému psacímu stroji velký pokrok. Dnes je vše v grafickém prostředí Windows tak jasné, samozřejmé a intuitivní! Tehdy se počítač ovládal z textové příkazové řádky, řešily se nekonečné problémy s českou diakritikou, slučitelností různých zařízení atd. atd. Ale Věstník byl na světě a to bylo hlavní.
Zhruba následující dva roky se Věstník ani obsahově, ani po technické stránce příliš nezměnil. Vycházel zhruba jednou za měsíc, rukou psané příspěvky se přepisovali „do počítače“; od devátého čísla už na legendárním textovém editoru Text602. „Téšestsetdvojka“ už uměla mimo jiné třeba různé velikosti písma, či vkládání titěrných „zubatých“ obrázků. Opravdový pokrok po technické stránce ale přišel až na počátku roku 1993, kdy jsem se díky spolupráci s místní firmou DIATEXT dostal k textovému editoru AmiPro (ten už si nezadal třeba s dnešním Wordem) a k první laserové tiskárně. Technicky se tedy Věstník stále vylepšoval, ale obsah poněkud ustrnul. Informace ze střediskové a okresní rady, pozvánky na různé akce a jejich výsledky, metodika, pokyny, komentáře… no řekněme, že obsah měl informační hodnotu, ale nebyl zrovna atraktivní. Věstník byl prostě opravdu věstníkem.
Od čísla 34 dostal Věstník v roce 1994 injekci ve formě vkládané přílohy „Žihadlo“, kterou připravovala skupinka „mlaďochů“ kolem Darzinky a Hanky (Two witchs). Soutěže, kvízy, hádanky, rozhovory, „živé“ články z akcí… a když se později přidal Vladan se svými nezaměnitelnými obrázky a kreslenými seriály na zadní straně obálky, stal se Věstník opravdu časopisem pro čtení.
Poslední zásadní „revoluci“ prodělal střediskový časopis v roce 1996. Jednak změnil název na výstižnější TŘESKAN (nápad Jožky Pivce na zkratku ze slov TŘEbovské SKAutské Noviny). Obsah dosavadní přílohy Žihadlo byl integrován přímo do časopisu. Vznikla kolektivní redakční rada a podstatně se rozšířil počet přispívatelů. Na pestrosti obsahu to bylo hned znát a TŘESKAN dělal čest svému jménu, neboť se v něm dost často „jiskřilo“. Pro středisko to byla poměrně nelehká doba hledání správných a všeobecně přijatelných cest (viz např. organizace táborů, koedukace v oddílech, rozdílné názory na skautskou výchovu a program, rozbujelou administrativu, rovering, personální změny ve vedení oddílů a střediska). V článcích z této doby se dá vystopovat mnohé z toho, co doznívá ještě dnes…
Zlaté období TŘESKANu představují roky 1997-1999. To jsou opravdu zajímavá čísla, která si rád prolistuji i po těch letech. Vytříbila se tisková (Word) a grafická úprava; běžně se objevují už i fotografie (Když si vzpomenu, jak jsem ty první fotky pracně snímal po jednotlivých pruzích malinkatým ručním skenerem, abych z nich potom zdlouhavě v grafickém programu zpětně sestavil kýžený celek! To už je dnes opravdu k neuvěření.). A hlavně – našli se a „vypsali se“ kvalitní autoři příspěvků. Nakonec pár pisálků (včetně mě :-) z toho těží dodnes. Někdy doutnaly vášně a psalo se „natvrdo“, ale bývala i legrace, viz třeba ony pověstné KACHNY (např. ty v čísle 63, str.9). TŘESKAN v tomto období vycházel v nákladu cca 30 výtisků a byl kolportován i do sousedních středisek, takže byl vlastně fenoménem okresního formátu ;-). Společenský význam TŘESKANu podtrhly dvě TŘESKAN-párty ve dvoraně muzea, kde byly kromě jiného (tance, scének, hudebních vystoupení…) předávány TŘESKY (něco jako Oskary) za nejlepší příspěvky v různých kategoriích. T-párty si určitě zaslouží samostatný článek, teď jen doplním, že to kouzelné na nich bylo hlavně to, že veškerý program byl postaven na členech střediska a přesto nebo právě proto to bylo bezva. A taky jsem asi poprvé viděl některé brášky ve společenském oděvu :o) Pro členy v dětském věku byla pod hlavičkou TŘESKANu organizována literární, kreslířská a fotografická soutěž Talent.
Asi už vás napadlo, proč tedy vlastně TŘESKAN na přelomu let 2000/2001 přestal vycházet. Jednoduše bych mohl napsat, že jsem to všechno prostě už přestával stíhat. Z předchozího nástinu by mělo být zřejmé, že tvorba TŘESKANu od shromažďování informací po roznášku hotových výtisků byla tehdy neúnosně časové náročná. Žádné posílání hotových textů e-mailem jako dnes! Skoro všechno se ručně přepisovalo, skenovalo, největším pokrokem bylo dostat text na disketě. A pak ještě následoval úporný boj s přetěžovaným editačním programem běžícím na ještě přetíženějším PC. Kolikrát jsem o výsledek přišel kousek před cílem, kolikrát jsem končil s prací na čísle nad ránem… A to v čase, kdy rapidně přibývalo práce v zaměstnání, po večerech a nocích jsem si přivydělával podnikáním, byl výchovným zpravodajem, okresním tajemníkem a v neposlední řadě také dvojnásobným tatínkem. Už toho bylo moc. Pro jedno jsem nestíhal druhé, termíny se neustále prodlužovaly, až jsem řekl: „Dost! Než-li špatně, tak raději vůbec.“ A určitě se do tohoto rozhodnutí promítla i tehdejší rozjitřená atmosféra ve vedení střediska. Byly chvíle, kdy jsem vážně přemýšlel o tom, zda neodejít do předčasného skautského důchodu a neuvolnit místo na slunci těm mladým, dravým, perspektivním… no neudělal jsem to, kdo mě zná, ví, že nerad utíkám. Odcházet se má se štítem a ne s hanbou na štítě… a pak – kdo jiný by dělal Jessieho? :o)
Život šel dál a spousta věcí je dnes jinak. Mohl by být TŘESKAN znovu vzkříšen? Teoreticky ano. Technická stránka věci by byla mnohem snazší, nakonec by nemusel mít ani papírovou podobu, dnes jsou v kurzu webové e-ziny (takže třeba eTreskan :-). Zkušenost ale říká, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. TŘESKAN nebyl jen můj časopis, největších úspěchů dosáhl, když za ním stála parta nadšenců, která ho chtěla dělat a hlavně byla přímo v centru dění ve středisku (= měla o čem psát). A to já už dnes nejsem, takže si ponechám na občasné „vyřádění“ Jessieho stránky. Kdyby se ale někdy našla nějaká schopná a zanícená skupinka, tak ochranná známka TŘESKAN je k dispozici. Aby si mohli nepamětníci udělat představu, jak vlastně TŘESKAN vypadal (a pamětníci nemuseli hledat stará čísla po šuplících ;-), vystavím postupně všechny Věstníky a TŘESKANy v archivu na těchto stránkách (ve formátu PDF). Budou tam přibývat postupně tak, jak to budu stíhat. Zejména u starších čísel není převod do PDF žádná legrace (čtvero různých formátů souborů, nestandardní písma atd. Takže prosím o trpělivost.
V závěru bych ještě chtěl vysvětlit ten možná trošku zvláštní nadpis článku. Je to parafráze slavné věty „A víte, děti, kdo to byli partyzáni?“, kterou už jste možná ode mě nebo některého z mých vrstevníků slyšeli. Představte si, že jste na letním táboře a nakomandují vás k táboráku na povinnou ideologickou besedu s účastnicí protifašistického odboje. A ta dobrá duše přijde a první, co vám sdělí, je tahle věta. A to prosím v době, kdy na vás udatní partyzáni vykukují ze všech stran z učebnic, knížek, novin, nástěnek, přednášek, filmů… no nepamatovali byste si to do konce svých dnů?
PS. Nemám nic proti partyzánům, ani proti té paní, ale té propagandy bylo tehdy prostě moc.
Jessie
Původní komentáře k článku
(nový komentář vložíte dole pod textem)
Třeskan párty
Trošičku mi Jessie hraješ do noty. Někdy na konci minulého roku jsem si s Plyškou říkala, že by vůbec nebylo špatný, udělat zase nějakou Třeskan párty, potkat se s lidma, který přes rok moc nepotkáváme, obléct si společenský oděv :-), zatancovat…:-) Teď už jen sehnat tu partu lidí, která by byla schopná něco takového zorganizovat. Ale nápad to podle mého není špatný.
Jitule, 23.1.2008 13:35
Re: Třeskan párty
Nápad to není špatný a bez té všeho schopné party se to opravdu neobejde. Taky bych ještě upozornil, že dnes už nebude zrovna jednoduché sehnat nějaké vhodné místo. Tehdy jsme měli docela kliku a nadstandardní vztahy v Kulturních službách, a tak jsme za zapůjčení dvorany muzea v podstatě nemuseli nic platit. Dnes by to asi byla pěkná pálka. Hodně podobné by to dnes bylo asi i s Pískem, i u vojáků se šrouby utahují. A jinde ve městě? Nevím. Ale nechci nad tím lámat hůl, to ne. Naděje je vždycky a když se hodně chce… 😉
Jessie, 25.1.2008 21:12
Na stejné vlně
Opět výborná práce, Jessie, dobře žes neodešel do předčasného skautského důchodu, co bychom bez tebe dělali 🙂 Takového člověka, který myslí na všechno a v pravou chvíli sem tam do něčeho rýpne, je k nezaplacení.
Třeskan jsem zachytil v pár posledních letech, Třeskan párty jsem zažil, bylo to vážně výborné. Jednu dobu jsme jako Kamzíci dokonce soupeřili s Třeskanem se svým BOSSem 😉
Jinak s tím archivem – nemáš ho v papírové podobě? Bylo by asi nejsnazší ho prostě jen nascanovat a vytisknout do pdf, ne?
A taky musím říct, že už přes rok uvažuji o vydávání jakéhosi časopisu-občasníku, nejspíš jen pro potřeby oddílu, ale možná ani ne. Bohužel si ten čas ne a ne najít ani na jediné zkušební číslo. Jsem taky jen člověk a ke všemu ještě student, nestihnu všechno 🙁
Luďa, 2.2.2008 15:14
Jojo
Dostala jsem od Efky k Vánocům takové šikovné šanony, pročež jsem se vrhla do úklidu různých svých papírových pokladů. A narazila jsem samozřejmě i na Třeskany, ale právě i Bosse. Pěkně jsem si oba
časopisy řadila dle čísel a ročníků, u toho přišla na to, že ani jeden ročník není kompletní a zapsala si do paměti, že se musím Jessieho pozeptat, jak by je to šlo napravit. To vše asi dva týdny před zveřejněním tohoto článku :o) A při listování tou už docela dávnou minulostí jsem si taky říkala,
jaké to byly časy a jestli by to nešlo nějak vzkřísit…
Je to přesně tak, jak oba říkáte, času je málo. Navíc tehdy nás „redaktorů“ bylo hodně, a tak to šlo skoro samo. Ale zase si říkám, že teď by zase mohla být ta správná doba, protože máme „nezaměstnané“ lidi v Patoce, Orlíky, Lvice, a určitě by se dalo počítat i s Beruškama… no prostě není to nemyslitelné. Myslím :o)
Darzinka, 2.2.2008 21:17
RE: Jojo
Trefa do černého! Když jsem psal o „partě nadšenců“, měl jsem na mysli přesně ty, které vyjmenováváš. Věřím, že na to mají a vím, že už ledacos podnikají. Šance tu určitě je, dle mého bude záležet na třech zásadních momentech:
1) dají dohromady funkční partu napříč družinami, kluci i holky dohromady
2) najde se mezi nimi pár „tahounů“
3) dokáží překročit hranici akcí (zábavy) pro sebe a činností směrem ven (pro ostatní)
Jako vždy jsem optimista – vždyť kdo dokáže např. provozovat studentské internetové rádio, zvládne i … (fantazii se meze nekladou 😉
Jessie, 4.2.2008 13:4
RE: Na stejné vlně
Za chválu díky, hruď se mi dme pýchou :-). Za nezmínění BOSSe se omlouvám, ještě ve stádiu škrabopisných poznámek k článku jsem se zmínkou o něm počítal, ale při sepisování čistopisu to nějak vypadlo. Jako omluvu přidám do T-archivu i nějaké ukázkové číslo BOSSe.
K tomu skenování – jasně, že by to bylo rychlejší, ale vadí mi na tom, že výsledkem je v podstatě mrtvý text-obrázek, který se dá jen číst nebo vytisknout (nemluvě o velikosti výsledného souboru). Ve Věstnících a Třeskanech jsou i články, které se mohou hodit (např. pro nejrůznější školní práce a projekty, nástěnky, výstavy, soutěže…). A bylo by podle mě škoda, aby někdy v budoucnu třeba nějaký mladý historik (kráčející třeba ve stopách Jirky Šm.) musel texty přepisovat, když se z pořádného
PDF-formátu dají lehce přenést přes schránku… Takže trpělivost prosím, trpělivost. Tam, kde to jen trochu půjde, pokusím se o raději o 100%ní převod.
Jessie, 4.2.2008 13:25
Pozdější dodatek k výše uvedenému
Nakonec jsem na původní záměr rezignoval a zvolil kompromisní řešení. Věstníky a první sérii Třeskanů, u kterých by plnohodnotná konverze do PDF byla opravdu časově náročná a neúměrná výsledku, jsem jen naskenoval, poslední ročníky jsem „za dlouhých zimních večerů“ trpělivě převedl do „aktivního“ PDF, ve kterém lze např. hledat či použít „Ctrl-C, Ctrl-V).